Sınonımderi
Jalpy aqparat
Bul aýrý - ptoz dep atalady. Qabaqyń mezgilsiz túsip ketýimen sıpattalatyn aýrý.
Kóz – sferalyq formany kórý múshesi. Ol suıyqtyqqa toly bolady. Kózdiń syrtqy qabattary – aǵy (aq qabyqsha) men janar. Olar qorǵaýshy qyzmetin atqarady. Kózdiń ortańǵy qabaty tamyrlardan turady. Al eń tómengi qabaty (qarashyǵy) júıke júıesinen, tús ajyratqysh túısikterden turady. Sondaı-aq janardyń artynda ornalasqan kózdiń shatyrsha qabyǵy bar, al onyń ishki jaǵyndaǵy dóńgelek kishkentaı qara – kózdiń qarashyǵy dep atalady. Onyń artynda hrýstaldi qabyq bar – ol lınza formasyndaǵy elastıkalyq dene. Onyń basty mindeti – tús ajyratqyshtyǵy. Konıýktıv – bul kózdiń shyryshty qabyǵy, ol kózdi jaýyp turatyn teriniń ishki jaǵy.
Sebepteri
Ústińgi qabaq ptozynyń paıda bolýynyń sebepteri:
• Kózdi ashyp-jumýǵa demeý beretin bulshyqetterdiń álsireýi;
• Osy bulshyqetterdi ıgerip turatyn júıke júıesiniń zaqymdanýy;
• Kózdiń ústińgi syrtqa terisiniń salbyraýy.
Ústińgi qabaqtyń túsip ketýiniń sebepteri:
• Kárilikten;
• Týmysynan;
• Aýrýdyń nemese jaraqattyń saldarynan.
Ptozdyń paıda bolýyna sebep boltyn aýrýlar:
• Mıdaǵy nemese basqa da isikterdiń áseri, júıke júıesi nemese bulshyq etter zaqymdanǵan jaǵdaıda;
• Qant dıabeti
• Gornera sındromy (júıke júıesiniń zaqymdanýynan bolatyn klınıkalyq sındrom)
• Mıastenııa
• Insýlt
Sımptomdary
• Bir nemese eki qabaqtyń da túsip ketýi;
• Kózdiń jasaýrap turýy;
• Kózdiń buldyrap turýy.
Dıagnostıkasy
Qabaqtyń ózdiginen túsip ketýiniń sebebin anyqtaý úshin dárigerler tekserý júrgizedi.
Qajetti tekserýler mynalar:
• Jaryqty shamnyń kómegimen tekseredi;
• Bulshyqet álsizdigin tekseredi;
• Kórýdiń órisin zertteıdi.
Emdeý
Eger aýrý anyqtalsa, ony dereý emdeý kerek. Qabaq kóbinese qartaıǵanda túsedi, muny endi, «aýrý» dep baǵalaı almaımyz.
Qabaqty kóterý úshin jasalatyn ota (qabaqty jóndeý) qabaq bulshyqetteri álsirep, túsip kettek jaǵdaıda júrgiledi.
• Jeńil jaǵdaılarda qabaqtyń syrtqy jaǵyn jóndeý úshin ota jasalady;
• Kózdiń basqa daý aýyr jaǵdaılarynda ota jasalady;
• Balalarda «jalqaý kóz» dep atalatyn ambılıopııdan paıda bolǵan ptozǵa da operatsııa jasalady.
Boljamy
Boljam ptozdyń paıda bolý sebepterine baılanysty bolady. Operatsııa tek qabaqtyń syrtqy formasyn qalpyna keltirý úshin jasalady.
Dárigerge qashan qaralý kerek
Oftlmolog (kóz aýrýlaryn emdep, dıagnoz qoıatyn dáriger) dárigerge tómendegideı jaǵdaılar oryn alsa habarlasyńyz:
• Balańyzdyń qabaǵy ózdiginen túse bastasa;
• Eresekterdiń qabaǵy ózdiginen, jyldam ózgerip bara jatsa.
Sınonımderi
Ptoz
Tegter:
ptoz
jasaýraý
qabaqtyń túsýi
qartaıý
ptozdyń sebepteri
balalardyń qabaqtarynyń túsip ketýi