Mazmuny
Nelikten glaýkomanyń aldynda kóz ishilik qysym artady?
Glaýkomanyń qandaı túrleri bar?
Glaýkoma kóbinese, kimde bolady?
Glaýkoma – uzaq ýaqyt boıy kóz ishilik qysymnyń artýy esebinen kórý nervisiniń zaqymdanýynan oryn alady. Glaýkoma tuqym qýalaý boıynsha berilýi múmkin, biraq, uzaq ýaqyt boıy bilinbeýi múmkin.
Kóz ishilik qysymnyń artýy kórý nervisiniń qysylýyn týyndatady, bul kórýdi joǵaltýǵa aparady.
Kóz ishilik qysymnyń artýy mıǵa beıneni berýdi júzege asyratyn kórý nervisin zaqymdaıdy. Emdeý bolmaǵan jaǵdaıda birneshe jyl ishinde glaýkoma kórýdi tolyǵymen joǵaltýǵa aparýy múmkin.
Kóptegen adamdarda glaýkoma bastapqy kezeńinde sımpotomsyz ótetindikten, ýaqytyly anyqtaý jáne emdeý qajet. Mysaly kóz ishilik qysymnyń artýy kezinde aýyrsyný sezimi bolmaýy múmkin. Sondyqtan, kórýdi tolyǵymen joǵaltýdyń aldyn alý úshin udaıy okýlıst-dárigerge kórinip turý mańyzdy.
40 jastan asqan nemese tuqym qýalaýy arqyly glaýkomadan zardap shegetin adamdar ár 1-2 jyl saıyn okýlıst-dárigerden tereń tekserýden ótýi qajet. Eger qant dıabeti, tuqym qýalaıtyn glaýkoma, nemese kózdiń basqa aýrýlarynyń damý yqtımaldyǵy sekildi densaýlyqtyń máseleleri bolsa, okýlıst-dárigerge kóriný jıirek bolýy qajet.
Nelikten glaýkomanyń aldynda kóz ishilik qysym artady?
Glaýkoma kóz ishilik qysymnyń artýynda damıdy. Bul kózdiń aldyńǵy kamerasynda kóz ishilik suıyqtyqtyń aınalymy buzylǵanda oryn alady.
Qalypty jaǵdaıda, «kózdiń ylǵaly» atalatyn suıyqtyq shlemdik kanal arqyly kózdiń aldyńǵy kamerasynan aǵyp shyǵady. Eger bul kanal jabylyp qalsa, suıyqtyq jınaqtalyp, glaýkoma damıdy. Kanaldyń jabylýynyń aıqyn sebebi belgisiz, medıtsına qyzmetkerleri bul tuqym qýalaý saldarynan bolady dep sanaıdy.
Glaýkomanyń damıtyn sırek sebepteri: kózdiń tikeleı nemese hımııalyq zaqymdanýy, kózdiń aýyr ınfektsııalary, kózdiń qantamyrynyń bitelýi, kózdiń qabyný aýrýlary, keıde kózdiń basqa aýrýlaryn emdeý úshin kózge jasalatyn operatsııalar. Ádette, glaýkoma eki kózdi de zaqymdaıdy, biraq, zaqymdaý dárejesi ár túrli bolady.
Glaýkomanyń qandaı túrleri bar?
Glaýkomanyń eki negizgi túri bar:
1. ashyq buryshty glaýkoma (keń buryshty glaýkoma) – bul keń taralǵan túri. Tekserip qaraǵanda kózdiń qurylysy ózgermegen, biraq, kóz ishilik suıyqtyq kózdiń trabekýlıarlyq júıesi atalatyn kanaldary arqyly tıisti túrde aǵyp shyqpaıdy.
2. jabyq buryshty glaýkoma. Jiti nemese sozylmaly jabyq buryshty nemese tar buryshty glaýkoma dep te atalady. Glaýkomanyń bul túri keń taralmaǵan, biraq, kóz ishilik qysym kúrt kóterilgende paıda bolýy múmkin. Nurly qabyq pen móldir qabyqtyń arasyndaǵy (suıyqtyqtyń aǵatyn tútikteri ornalasqan jerde) burysh kishireıgende drenajdyq qyzmet buzylady.
Glaýkoma kóbinese, kimde bolady?
Glaýkoma kóbinese, 40 jastan asqan adamdarda damıdy, biraq, jas kezde de, tipti, jas sábılerde de bolýy múmkin.
Glaýkoma damý qaýpi aratady, eger sizde:
- Jasyńyz 40-tan asqan bolsa
- Tuqym qýalaý beıimdiligi bolsa
- Kórý nashar bolsa
- Qant dıabeti bolsa
Sondaı-aq, gormonaldyq dárilik preparattardy qabyldaıtyn bolsańyz, mysaly, prednızolondy.
Keıbir adamdarda glaýkoma sımptomsyz ótedi. Birinshi jáne jıi sımptomy – shetkeri kórýdi joǵaltý, ol uzaq ýaqyt boıy baıqalmaıdy. Glaýkomany erte kezeńinde anyqtaý úshin okýlıst-dárigerde jylyna 1 nemese 2 ret tekserýde bolý qajet. Keıde kóz ishilik qysym joǵary kórsetkishterine deıin artýy múmkin. Bul jaǵdaıda kózde kenetten aýyrsyný paıda bolyp, kórý buldyraıdy jáne jaryq kóziniń mańynda túrli tústi sheńberler kórinedi.
Tómende keltirilgen sımptomdardyń qandaı da biri paıda bolsa, medıtsınalyq kómekke júginińiz:
• jaryq kóziniń mańynda túrli-tústi sheńberlerdiń kórinýi
• kórýdi joǵaltý
• kózdiń qyzarýy
• kórýdiń buldyraýy (ásirese, sábılerde)
• júrek aınýy nemese qusý
• kóz aýmaǵyndaǵy aýyrsyný
• kórý aýmaǵynyń tarylýy
Glaýkomany anyqtaý úshin okýlıst-dáriger kózdi muqııat tekserýi qajet. Kózdi tekserý glaýkoma kezinde zaqymdanatyn kórý nervisin zertteýge baǵyttalady. Kórý nervisiniń beınesi ózgeristerdi jáne glaýkomanyń asqynýyn anyqtaýǵa kómektesedi. Kóz ishilik qysymdy anyqtaýǵa arnalǵan tonometrııa jáne shetkeri kórýdi anyqtaý úshin kórý aýmaǵyn zertteý sekildi medıtsınalyq sharalar júrgiziledi. Glaýkoma kezindegi tekserýler aýyrsyný bermeıdi jáne tez ýaqytta oryndalady.
Glaýkomany emdeýge kóz tamshylary, lazerlik nemese mıkrohırýrgııa jatady.
• Glaýkoma kezindegi kóz tamshylary. Olar kózdiń kamerasyndaǵy suıyqtyqtyń paıda bolýyn azaıtady jáne onyń aǵyp shyǵýyn jaqsartady. Janama áserleri: allergııa, kózdiń qyzarýy, qysqa ýaqyttyq kúıdirý sezimi, kórýdiń buldyraýy jáne kózdiń titirkenýi. Glaýkoma kezinde keıbir dárilik preparattar júrektiń jáne ókpeniń jumysyna áser etýi múmkin. Basqa qabyldaıtyn dáriler nemese allergııalyq serpin týraly dárigerge mindetti túrde habarlaý qajet.
• Glaýkoma kezindegi lazerlik hırýrgııa. Glaýkoma kezindegi lazerlik hırýrgııa ashyq buryshtyq glaýkomada suıyqtyqtyń aǵyp shyǵýyn jaqsartady nemese jabyq buryshty glaýkomada suıyqtyqtyń bitelýin joıady. Glaýkoma kezindegi lazerlik hırýrgııanyń túrlerine jatatyndar: trabekýloplastıka, bul kezde lazerdiń kómegimen drenaj jasalatyn aýmaqtyń trabekýlıarlyq júıesi ashylady; nurly qabyqtyń bóligi alynyp tastalady, nátıjesinde, kishkene oıyq sańylaý paıda bolady, ol arqyly suıyqtyq erkin aǵatyn bolady; tsıklofotokoagýlıatsııa, bul kezde lazer sáýlesimen kózdiń ortańǵy qabattary óńdeledi, osylaısha suıyqtyqtyń óndirilýi azaıady.
• glaýkoma kezindegi mıkrohırýrgııa. Trabekýlotomııa atalatyn operatsııada suıyqtyq aǵyp shyǵýy úshin jańa kanal jasalady, osylaısha, glaýkomaǵa aparatyn kóz ishilik qysym azaıady. Keıbir jaǵdaıda qaıtadan operatsııalyq aralasý qajet bolady. Glaýkoma kezindegi mıkrohırýrgııanyń basqa asqynýlary: ýaqytsha nemese udaıy kórýdi joǵaltý, sondaı-aq, qan ketýi nemese ınfektsııalar.
Ashyq buryshtyq glaýkomany biriktirilgen emdeý – kóz tamshylary, lazerlik trabekýloplastıka jáne mıkrohırýrgııa. Ádette, glaýkomany bastapqy kezeńinde emdeý – medıkamentozdyq túrde, biraq, bastapqy kezeńinde lazerlik hırýrgııany nemese mıkrohırýrgııany qoldanýdyń paıdasy týraly dáleldemeler bar.
Sábılerdiń nemese ishten týa bitken glaýkoma bul aýrýdyń týǵan kezde anyqtalýyn bildiredi. Bul jaǵdaılarda aldymen, hırýrgııalyq aralasý qarastyrylady, sebebi, aýrýdyń sebebi – drenajdyq júıeniń durys damymaýy.
Glaýkomanyń aldyn alý múmkin emes, biraq, erte anyqtaý arqyly aýrýdy baqylaýǵa alýǵa bolady.
Glaýkoma saldarynan kórýdi joǵaltý – qaıtymsyz jáne qalpyna kelmeıdi. Biraq, kóz ishilik qysymdy tómendetýge baǵyttalǵan sharalar kórýdi ári qaraı joǵaltýdyń aldyn alýǵa kómektesedi. Glaýkoma bar adamdar dárigerdiń taǵaıyndaýyn qadaǵalasa, udaıy tekserilip otyrsa, kóbinese, kórýdi joǵaltpaıdy.